Duchovní obnova exercičního typu pro Marianky se konala od 11. do 14.3.2010 . Docela jsem se na ni těšíla a přijela jsem plna nové síly a nadšení pro Boha. Všem Mariankám to vřele doporučuji!

 

První den - čtvrtek 11.3.2010

Původní sraz byl kolem šesté hodiny večerní. Jelikož je ovšem ve skupině i mnoho děvčat studujících na vzdálenějších školách, sešly jsme se až u večeře (a to ještě ne všechny, některé přijely až v pátek), která začínala asi v 18:30 (výborný párek :)). Během ní se dostavil i OMar. Pro dívčí brebentění nebylo v jídelně slyšet vlastního slova, ale snad každá z nás tušila, že je to pouze zvláštní okamžik.

Po večeři, asi v 20:05 jsme se sešli s OMarem v kapli na "zahájení" exercicií. OMar nám vysvětloval, co nás čeká, a jak to všechno správně uchopit. =Nejdůležitější je hned na začátku všechno vypnout - mobily, MP3, walkmany i tamagochi -, ale také očistit svou mysl a řeč od zbytečných poznámek a vzpomínek. Snažme se tu být pouze PRO BOHA. Je důležité si uvědomit, kdo je mezi námi. Je tu Ježíš a všude je se mnou a snaží se mi něco sdělit, snaží mě vést. Stačí se mu pouze otevřít.= K tomu se také vztahuje tzv. SILENTIUM = posvátné mlčení. Jsou různé druhy mlčení, např. při trucování, při "lhaní", ale silentium je něco jiného. Silentium není proto, abychom v neděli přijely domů a chlubily se, že jsme vyzdržely tři dny mlčet; není to o tom, že budeme mít u sebe papírek a "kecat" s ostatními pomocí psaní; není to o tom, abych teda mlčela, ale "hrozně se při tom nudila". Je to o tom, abychom ovládly své myšlenky a dokázaly myslet pouze na Boha a rozmlouvat s Ním. Byly jsme tedy od OMara nabádány k dobrému prožití exercicií. Toto úvodní setkání bylo zakončeno písní z kancionálu (422 B) Příjď, ó Duchu Přesvatý.

Následovala mše svatá. Ještě před ní jsme však odevzdaly vypnuté mobily a vše ostatní, co by nás mohlo rozptylovat ( v košíku se objevila mj. i kniha vtipů Nezbedův Humor, nebo klíče na klíčence).

Při mši se četlo evangelium z Lukáše 6,12-16, které mluvilo o tom, že se Ježíě modlil na hoře a potom vybral 12 apoštolů. V evangeliu jsou vypsaná jejich jména, ale u Jidáše je dodáno " který se stal zrádcem".

V kázání nás proto OMar nabádal, abychom se nebáli odevzdat Bohu své hříchy a začít odznova.

Po mši se stále ještě mohlo mluvit. Byla malá přestávka na večerní hygienu a poté byla modlitba večerních chval, po které již nastalo posvátné mlčení. Ještě před rozchodem do pokojů jsme si měly vybrat obálku, ve které byla krátká věta plus srovnání s úryvkem v Bibli. Já jsem si vybrala obálku, která mě odkazovala na úryvek z proroka Izaiáše (53,4-5):" On nesl naše utrpení a našimi bolestmi byl obtížen. A my jsme se o něm domnívali, že byl ztrestán, zbitý od Boha a pokořený. Ale on byl proboden za naše zločiny, zdrcen za naše provinění. Trest, jenž nám vrací pokoj, spočívá na něm a v jeho ranách nacházíme uzdravení."

věta v obálce zněla: "byly to tvoje nemoci, jež nesl, tvoje bolesti na sebe vzal, ... trestání snášel pro tvůj pokoj, jeho jizvami jsi uzdraven..."

Toto byl "můj" úryvek, o kterém jsem přemýšlela....