Cestička do nebe

Možná začnu trochu jinde, než byste čekali. Když jsem před třemi lety na setkání české a slovenské mládeže ActIv8 zjistila, že příští světové setkání mládeže s papežem bude v Madridu, už tehdy jsem se rozhodla, že tam chci jet a pojedu. Vymýšlela…

I já se letos poprvé vydala na Mladifest do Medžugorje a dovolte mi, abych vypustila do světa pár vlaštovek, které jsem si stihla chytit a uvěznit na papír :) My jsme si nevybrali Pána, ale Pán si vybral nás. To je svatá pravda. My jsme si…

Totální výbuch energie Svět najednou zdá se barevný, mám chuť svůj život do pohybu dát, každý den doteď by znuděný, proč najednou nemám kde stát? • Rozpínám plíce, ten krásný svěží vzduch, tak nadechni se přece, tohle zná jenom Bůh! • Je to jak…

Radost ze života, radost z maličkostí, najít radost i v neštěstí, radovat se s přáteli, radostí zahnat smutek a samotu dnešní doby, radostným úsměvem přinášet světlo, které nehasne, radostí skákat až za strop... radost... radost... to, co dnes…

Právě včera jsem se vrátila z tábora skupinky Marianek Panny Marie, Matky Čistého Srdce, z Mašovic. Moc se mi tam líbila všechna ta bohatost programu, která nezapomínala i na duchovní stránky. Jednou z her, které mě zaujaly, byl Spisovatelský…

Věřte nebo ne, ale k dnešnímu textu mě inspirovalo kázání pana faráře dnes, na jedné pouti, který mluvil o tom, že lhostejnost je ten největší nepřítel dnešní doby. Všem je jedno, co se děje o kolo nás, nezajímá je dění ve svém okolí, tam, kde by…

Ano, ano, je to přesně tři měsíce a dvacet jedna dní, co jsem si zrušila facebook. A za tuto dobu jsem opět o něco chytřejší. Za těchto necelých pět měsíců jsem si urovnala některé věci a myslím, že mi tato pauza něco dala, ale i něco vzala. Co mi…

ČEKÁNÍ NA INSPIRACI Básník má celý svět pod sebou u nohou, pokud sled ladných vět láska a krása přemohou. Z boháče chudák však rázem může být, když se ho inspirace rozhodne opustit. Ta ovšem nejradši nepozorovaně odchází. Básníka uvede do světa reje…

Vím, že ještě není, ale podařilo se mi dnes takřka z ničeho napsat takovou malou májovou básničku. Líbí se mi, ale uznávám, že poslední verš v třetí sloce je trohcu nešikovný. Ale snad se i tak bude líbit. Takže tady je: PRVNÍHO MÁJE Ráno slunce…

Slunce den ode dne sklání se níž k obzoru, mrazivý vítr dme, podzim neskrývá svoji pokoru. Sotva ten vítr foukne, hned vír listí se rozproudí, holý strom jakoby řekne: "Každý úsměv od tebe daleko uletí." Oblaka šedá ztěžkla nějak, snad tolik tíží je…