2. července proběhla v naší farnosti primice našeho bohoslovce Michala Cvingráfa. Abychom mohli získat plnomocné odpustky spojené s novokněžským požehnáním, pan farář vyhlásil mimořádnou příležitost ke svátosti smíření se dvěma zpovědníky v neděli navečer. I já jsem se doma nachystala a přijela do kostela, abych přijala tuto svátost.


 

Když jsme do kostela dorazili, pár lidí už tam bylo. Nechtěla jsem jít ke zpovědi hned, ale zasedla jsem do jedné z lavic, modlila jsem se a přemýšlela.

Možná jsem v tu chvíli přemítala zrovna o tom, co zase dostanu za pokání, když mě zničeho nic napadl úryvek z Janova evangelia, kdy Pán Ježíš odpouští hříchy cizoložnici a propouští ji se slovy: "Ani já tě neodsuzuji, jdi a už nehřeš." Zopakovala jsem si ten úryvek ještě jednou a náhle mě zamrazilo v zádech. Představila jsem si kněze, který přesně tato slova říká mě u zpovědi - Jdi a už nehřeš... Vážně se mi zatočila hlava nad sílou těch slov.

Jak často chodíme ke svaté zpovědi automaticky jen odříkat chyby a jít si pro rozhřešení. Ale uvědomujeme si vůbec ten obrovský dar - pokud se jeho velikost a síla vůbec uvědomit dá? ... Jak často opakujeme stále ty stejné poklesky, zabředáváme do svých závislostí a neřestí - ale jdeme ke svaté zpovědi s úmyslem už nehřešit? Nejspíš nás odrazuje myšlenka, že člověk je osoba hříšná a nikdy nelze na světě dojít dokonalé svatosti, ale ani to by nás nemělo zastavit v odhodlání bojovat proti každodenním pokušením.

Součástí svátosti smíření je přece PŘEDSEVZETÍ - když jsem se ještě chystala podle kancionálového zpovědního zrcadla pro mladší děti, na konci seznamu hříchů byla modlitba lítosti: Nebeský Otče, děkuji ti, že mi chceš odpustit. Lituji, že jsem Tě svými hříchy zarmoutil. Mrzí mě to. Chci být lepší a hodnější, abys měl ze mě radost. A právě tuto poslední větu zdůrazňoval ještě náš starý pan farář, když nás připravoval na první svaté přijímání. Ptával se - a kde je v té modlitbě to předsevzetí?

...Chci být lepší a hodnější, abys měl ze mě radost. ...

Chceme to samé ještě i dnes? 

Jednou mi kdosi dával radu. Je jasné, že neodstraníme hned všechny své hříchy. Ale po každé zpovědi se můžeme zaměřit na jeden hřích a snažit se, abychom ho při té další zpovědi už neopakovali, snažit se tak dlouho, dokud se nám to nepovede. A takto malými krůčky odstraňovat své nedostatky.

Pán Ježíš nám na konci každé zpovědi říká - "Ani já tě neodsuzuji, jdi a už nehřeš." Kéž vždycky s Boží pomocí dokážeme bojovat proti zkouškám a trápením. Kéž jsme s Boží pomocí odhodlaní hlásat evangelium i skutky...