"Tvou smrt zvěstujeme, Tvé vzkříšení vyznáváme, na Tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste," modlíme se každou neděli v Tajemství víry po proměňování. Ale někdy přemýšlím, jestli to, co říkáme, myslíme vážně.
na Tvůj příchod čekáme...
Dnes máme mnoho zvěstí o "koncích" světa, o katastrofách... spoustu osobních zjevení a x různých poselství. Teoreticky by nás to ale nemělo znepokojovat, protože "nikdo nezná dne ani hodiny" a my jako křesťané máme žít tak, abychom byli připraveni umřít každou vteřinu našeho života... Je to běh na dlouhou trať, ale i tak bychom se o to měli snažit.
A pokud by se měl svět chýlit ke konci, měli bychom se spíš těšit na příchod našeho Spasitele... tak proč mám pocit, že se k jakékoli zvěsti o druhém příchodu, konci, nebo o smrti stavíme tak odmítavě... jakobychom nechtěli Boží příchod, jakobychom se báli, a když zajdeme do extrému, jakobychom říkali - my si tu chceme žít věčně a nepotřebujeme Boha... Ale zapomínáme na Boží příslib... všechno stvořím nové... a lidské tělo bude oslaveno - copak se nemáme na co těšit?
a proto... na Tvůj příchod čekáme...
Komentáře
Krásný článek, ale dovolím si s tebou nesouhlasit. My se to teda každou neděli nemodlíme. Přece máme ,,Zachraň nás svým křížem..." :D Jo, ale jinak máš fakt pravdu.
Tak ono se to střídá, ale v podstatě se to modlí každou neděli někde...
modlíme se o příchod Božího království každý den v modlitbě Otče náš
Ano, správně, vidíš, to jsem si při psaní toho článku ani neuvědomila :)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.