Vím, že ještě není, ale podařilo se mi dnes takřka z ničeho napsat takovou malou májovou básničku. Líbí se mi, ale uznávám, že poslední verš v třetí sloce je trohcu nešikovný. Ale snad se i tak bude líbit. Takže tady je:

PRVNÍHO MÁJE

Ráno slunce vychází,
větřík si s lístkem zbloudilým hraje,
krásný čas nám nyní nadchází,
vždyť je prvního máje.
Dnes každé stvoření
velké i malé,
s úctou a dvořením
přichází k své milé.
Třešňové sady
oblékly si růžový šat,
neboť by rády
spatřily zamilované zas.
A mladí přicházejí
každý rok - celý věk,
aby si vyloudili
prvomájový polibek.