Když růže roste

 
Léta už v zahrádce
růžový keř pne se k plotu.
A každý rok sladce
květy se rozvíjí znovu.
 
Stony dřevěné,
ty už se nemění,
však květy milené,
nové se objeví.
 
Nejprve poupě,
zelené, malé,
pestíků doupě,
zatím je slabé.
 
Pak kraje zčarvenají,
snad z toho,
jak nedočkavě přihlížím.
Poupátka zesílejí,
rostoucím okvětím.
 
Lístky se rozvinou.
Červené zesílí,
zelené zeslábnou.
 
Pak mezi sebou se ptají.
Proč vlastně kvetou?
Snad jednou dočkají,
do rukou dívky se dostanou.
A potom poznají,
co je tou nejsladčí odměnou.