Dnes jsem se ve škole trochu nudila, tak jsem složila jednu takovou malou básničku, která popisuje první zářijový den. Jen bych chtěla upozornit, že NE můj :-)

PRVNÍ ŠKOLNÍ DEN

Večer, vždy před 1. září,

školní rok se nudně tváří.

Chastám do aktovky věri,

vždyť začíná škola přeci!

 

KDyž uléhám do postele -

přemýšlím,

kdo mi ji ráno ustele -

když zaspím?

 

V noci spánkem neklidným spím,

neustále se ze snů budím.

Ráno se mi vstávat nechce,

však vylezu z postele přece.

 

Do sprchy jdu s bručením,

to bude zas učení!

Dějepis, chemie, přírodopis,

to abych ďáblu poslal úpis.

 

Snídani jen rychle zhltnu,

autobus jen tak tak stihnu.

Sedím smutně u okénka,

tu napadne mě spásná myšlenka.

 

Ruku zabořím do kapsy,

kde růženec vždy nosím,

pomodlím se pár desátků,

za podporu prosím.

 

Hned světlo zazáří mi v očích,

vidím spoustu krásných věcí.

Těším se na kamarády,

co dávají mi dobré rady.

 

Těším se též na besídky,

kde návštěvníků jsou desítky.

Těším se na různé akce,

výlety i pěkné práce.

 

Školní rok už není tak špatný,

už není v mých očích matný.

Však i přes zábavné hodiny,

těším se na prázdniny!