Na chaloupkách s MAriankami jsme měly jednu hru. Úkolem bylo vymyslet povídku, která bude obsahovat tyto slova: ponožky, tlačenka, kadibudka, mixér, stěrače, kopačák, Jožinek, Bětuška, o. Marek, špunt, vrtačka, čučet, červotoč a rozčilovat se. Teď si můžete přečíst, co jsme s holkama (Kikinou, Aničkou a Terezkou) vymyslely... (pozn. trošku jsem to ještě upravila, ale jen takové ty slohové chyby :-))


Opravdu vydařená svatba

V jedné zemi žili dva velcí přátele, Bětuška a Jožinek. Měli se moc rádi a plánovali svatbu. Dříve byli nevěřící, ale o. Marek je svými mnohými a upřímnými modlitbami obrátil. Proto chtěli mít svatbu v kostele. Začaly přípravy.

Budoucí ženich připevnil ke kočru stěrače, protože předpovídali déšť. Napekli mnoho koláčů a dovezli sudy vína.

Večer před svatbou zaklepal Jožinek na dveře pokoje své nastávající.

ťuky, ťuk!

"Vstupte!" Ozvalo se zevnitř. Jožinek vstoupil a vyznal Bětušce svou velkou lásku.

"Miluji tě, má jediná! A na důkaz své velké lástky ti zde předávám kopačák s autogramem Petra Čecha, můj jediný poklad."

"ó děkuji ti, můj jediný Jožinku!" Odpověděla mu zpěvně.

 

A byl tu svatební den. Milý Jožinek, při oblékání do svatebního obleku, zjistil, že mu chybí do nových černých bot, černé ponožky. Začal se rozčilovat, místo toho, aby si sehnal jiné. Rozčiloval se tak dlouho, až nadšel čas odjezdu. Ženichovi nezbylo nic jiného, než jít naboso.

Odjeli do chrámu Páně v Olbramkostele, kde jim slavnostně požehnal o. Marek.

"Tak jako je na kadibudce vyřezané srdce, tak takové srdce bije v hrudích těchto dvou smladých lidí, kteří se rozhodli vyjít na společnou cestu životem. A je mi velikou poctou jim k tomuto rozodnutí požehnat."

 

Po obřadu se všichni odebrali do blízkého hostince U Věnce, kde byla nachystaná svatební hostina. Ženich se chopil otevírání šampaňského. Jakmile však povolil, špunt s velkou ránou vyletěl do stropu. Všichni se leknutím zřítili pod stoly. Tam však údivem strnuli. Vyjeveně čučeli na stoly, prolezlé červotoči. Některé dámy, vlastnící fobii z červotočů, začaly pištět. Hostinský je však uklidnil.

"Nebojte se! Přinesu vrtačku, kterou je vyženu!"

Jenže pak už se nedalo u těch stolů sedět. Svatebčané se tedy odebrali k sousedům, kteří měli zrovna zabíjačku. Ti jim nabídli tlačenku. Všichni se dosyta najedli.

Pak rozbalili jediný dárek od maminky, mixér  značky BOSH. Nevěstě připadal povědomý a ženich si vzpomněl, že úplně stajný viděl na smetišti v Únanově.

Ať ŽIJÍ NOVOMANŽELÉ!!!