Ahojky lidičky! :)
Tak jsem se po dlouhé době zase usnesla, že sem něco napíšu. Zatím mě ale doopravdy nic nenapadá a kopírovat neustále nějaké články z internetu mě už doopravdy nebaví! To by uměl každý. Proto jsem se rozhodla opět si vymyslet nějakou povídku. Tak uvidíme , co z toho vyleze za nesmysl... :)
smutný

 


Stačí jediný pohled...

Byly dvě dobré kámošky a často si spolu povídaly a scházely se. Jedna z nich byla pohodová, trochu sebejistá holčina. Ta druhá byla stydlivá, vždy nad něčím dlouho přemýšlela a často se vracela ve vzpomínkách do minulosti. Byla tak trochu choulostivá.

Dvě kamarádky už se dlouho neviděly a dnes se měly po dlouhé době opět setkat. Ta "Přemýšlivá"1 se na svou kamarádku velmi moc těšila i když se měly jen potkat u parku, ale byla to její skoro jediná dobrá kamarádka, kterou měla. U parku čekala už dlouho před tím, než se měly doopravdy setkat a ve své fantazii si malovala, jaké to bude setkání. Když ji konečně spatřila, jak se pomalu blíží, podivila se. Byla totiž obklopená různými kamarády a dělala jako že zatím nikoho jiného nevidí, přitom ji už musela vidět. Přemýšlivá se rozhodla, že tu "Sebejistou"2 pozdraví a tak i udělala. avšak ta sebejistá ji sice pozdravila, ale nevraživě se na ni podívala. "Přemýšlivé" bylo, jakoby na ni spadla čerň celého světa. před očima se jí udělalo temno a z toho temna začala růst velká obluda, která "Přemýšlivou" ukousávala až do večera a pak asi další dva dny. "Přemýšlivá" byla velmi smutná a s nikým nebyla se sto bavit.
Po týdnu, když už se trochu uklidnila a ta obluda se zmenšila, si "Přemýšlivá" opět vyšla do parku a koho tam nevidí. "Sebejistá"! A už z dálky na ni volá pozdrav. "Přemýšlivá" září a nadšeně pozdrav opětuje. A když přišla blíž, "Sebejistá" na ni spiklenecky zamrakala. "Přemýšlivá" byla jako v sedmém nebi a asi další tři dny si připadala jako ten nejšťastnější člověk na světě.
***
Někdy stačí velmi málo, abyste druhého rozesmutnili, ale stačí také velmi málo, abyste udělali druhému radost a Nikdy nejsme tak chudí, abychom nemohli rozdávat úsměv.


(1,2 - nechtělo se mi hledat nějaká jména a nechci, aby si někdo myslel, že je to mířeno na jeho osobu, je to jen výplod mé fantazie, (i když kdo mě zná ví, že do všeho vždy vložím alespoň ždibeček sebe).... Proto tedy označení "Přemýšlivá a Sebejistá")