I když byla neděle, tak pro mě byla přímo plná zážitků. Jelikož jsem u nás v sobotu chodila koledovat se třemi králi, měla jsem výbornou možnost navštívit Tříkrálový koncert, který se konal v Brně a byl vysílán přímo do televize. Nejprve bylo volné už jen jedno místo za Znojemskou charitu, tak jsem říkala, že zůstanu doma, aby mohla jet sestra Aneta. >Stejně se musím ještě učit< říkala jsem si. Ale v neděli ráno se nakonec uvolnila ještě dvě místa. Chvíli jsem váhala, protože to bylo na celé odpoledne a já jsem se měla ještě naučit do dějepisu, protože jsme dens psali písemku, ale nakonec jsem kývla. Lákalo mě to. Viděla jsem kousek minulý rok v televizi a říkala jsem si, že když je to zdarma tak proč ne? A ten děják se ještě nějak doučím o přestávce...

Jelikož je od nás Brno docela vzdálené, tak jsme museli vyjet již ve čtrnáct hodin i když koncert začínal až v sedmnáct. Cesta byla příjemná už jen proto, že jsem jela autem v kruhu přátel a navíc je okolo silnice (pokud nejedete po dálnici) vcelku pěkná krajina.

Když jsme dojeli do Brna do Městského divadla, kde se koncert konal, měli jsme ještě plno času. Šli jsme se nejprve převléct do kostýmů, které byly pro účast povinné. Mamka mi udělala z takové krásné zelené látky provizorní plášť a přehoz přes hlavu, který držel díky pevnému kruhu, který jsem měla na hlavě místo koruny. Jestli jste se dívali, možná jste mě viděli, protože jsem tam byla skoro jediná, kdo neměl ty bílé papírové koruny a ještě ke všemu jsme seděli v druhé řadě. Až jsme se převlékli dostali jsme malou svačinku ( půl bagety a fruko) a pak už jsme jen vyčkávali, něž otevřou vchody do sálu.

Asi o třičtvrtě na pět nás konečně vpustili do sálů. Na první pohled se mi zdál nějaký malý, ale nakonec se nás tam vešlo víc než dost :) . Před začátkem přímého přenosu jsme ještě dostali několik instrukcí, a až se začínalo...

Jako první host vystoupila s písní Boží mlejny melou Ewa Farna, která sklidila poměrně bouřlivý potlesk. Pak následoval první příběh a ukázka, do čeho se investovaly vybrané peníze z minulého roku. Nevím přesně to pořadí, ale dále tam vystoupily Gipsy.cz, taneční skupina Beat up, Mira Žbirka a Zuzana Smatanová. Celým vystoupením nás provázeli příjemní moderátoři Radka Coufalová a Josef Pejchal. A vyprávěly se ještě dva příběhy. Nejvíce mě oslovil příběh jednoho dědečka, který už ležel v nemocnici málem na smrtelné posteli a tak ho vzali domů. Kontaktovali charitní sestřičku a ta ho chodila navštěvovat a nakonec ho i rozchodila, ale chodí jen se sestřičkou. Dědovi je teď přes devadesát a komunikuje, dobře jí a vůbec je čilý. S naším dědou to bylo podobné, ale skončilo to smutně.

 Na konci (to už bylo mimo přímý přenos) bylo ještě slosování, výhry byly tři mobily. Na mě se štěstí neusmálo :) Pak následovala ještě malá autogramiáda,ale té jsem se nezúčastnila...

Byl to pro mne neopakovatelný zážitek a mohu vás ujistit, že naživo v sále je to mnohem, mnohem něco jiného a hlavně lepšího!

Domů jsem se vrátila zhruba ve dvacet hodin. Takže jsem si akorát nachystala věci do školy a šla jsem spát... :)