Kdo z vás už se někdy nepozastavil a nezapřemýšlel, proč jsem vlastně zde, na zemi? Co ode mne Bůh žádá a jak pozdám kdy a co mám udělat?

Tak nad touto otázkou si lámu právě hlavu. Co ode mne Bůh očekává? Jaký je jeho plán? A dokáži ho splnit? Nezklamu svého nebeského Otce?

Jako vlemi, doopravdy velmi malá jsme měla těžkou nemoc. Pro mne, jakožto skoro ještě pro miminko byla velmi nebezpečná, skoro smrtelná, ale Bůh dal, abych tady a teď mohla být. Ale proč? Co se ode mne očekává?

Myslím, že k této otázce je mimořádný vzor Panna Maria. Celý život se modlila a byla Bohu věrná. A když k ní přišel Anděl Páně, odevzdaně a poslušně řekla své -> ANO <- .

Často její odpověď bereme jako nějakou samozřejmost a neuvědomujeme si váhu tohoto slovíčka. Panna Maria mohla odpovědět ne, nebo se mohla rozmýšlet, ale ona bez jakéhokoli většího zaváhání souhlasila. Proč? Celý život se modlila za to, aby jí Bůh ukázal pravou cestu, tak proč by teď couvala? Ano, možná takovou zodpovědnost nečekala, ale i tak se podrobila Boží vůli!

A tak je potřeba mít oči otevřené, nečekejme takové velké znamení. Musíme se modlit, abychom slyšeli, ten hlas. Musíme rozjímat a poslouchat Jeho hlas. Vím, není to lehké. Ani já sama se mnohdy nedokáži na modlitbu plně soustředit a někdy se mi ani k rozhovoru s Bohem nechce, ale musím se vzchopit. Jak jinak poznám jeho vůli? Jak jinak mohu vyjádřit své ANO?